
Majkl, nerúhaj sa ... 😉
#13164 a ďalej
https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/zajimavosti-na-aukcnich-serverech-priklepni-cz-aukro-odklepnuto-apod-_post_-183112#post183112


I kdyby toto umístění otvoru nebylo uvedené v knížce, neměl bych nejmenší důvod zpochybňovat, že jde o vzor. Jenom jsem si všiml podobnosti umístění s 10/1919 a 20/1919 řekl si, jestli to nemohlo mít stejný účel. Toť vše.

takze neco jako priprava na dalsi perforaci, ke ktere nakonec nedoslo? Aneb u te 10/1919 a 20/1919 udelali diru a pak uz to neproslo preforaci 2x SPECIMEN nebo necim takovym??? 😕 😕

jirka72 napsal/a:
...
takze neco jako priprava na dalsi perforaci, ke ktere nakonec nedoslo? Aneb u te 10/1919 a 20/1919 udelali diru a pak uz to neproslo preforaci 2x SPECIMEN nebo necim takovym??? 😕 😕
tento "silne teoretický" argument bez důkazů bych čekal tak maximálně od vlastníka podobné bankovky, co se jí chystá co nejlépe prodat, ale jinak... 🙄
Dokud nebudeš mít jiný "prokazatelný vzor"(!) s touto velikostí otvoru mimo další odpovídající perforaci pro bankovní vzory, je zbytečné vymýšlet tyto fikce s tím, že teoreticky to tak snad možná s dávkou fantazie mohle být. 😐
Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)

Tak tech silne teoretickych argumentu uz tady bylo nekolik ... nejdriv se vedelo jen o te 10/1919 co mel Zdenek, pak sem pridal openroad dalsi 2 kusy (desetikoruna a dvacka). Takze se objevily nazory, ze to nekdo mohl derovat, aby mu to sedelo v krouzkovych deskach nebo aby si to mohl povesit na zed. To jsou stejne tak nepodlozene a fantasticke teorie.
Muj nazor je (a nikomu ho nevnucuji), ze ta dira nemela byt osamocena, ale ze to proderaveli a pak uz to neproslo dalsi perforaci. Protoze ve vzorech se vyskytuje napr. varianta u 500/1929:
SPECIMEN, NEPLATNE + dira 4,5 mm + dira 5,5 mm (stejna velikost otvoru jako u techto zminovanych 10/1919 a 20/1919)
Proto bych ocekaval, ze mela existovat treba i 10K1919 s perforaci otvor 5,5mm + nejaka dalsi perforace, ktera nakonec z nejakych duvodu nebyla realizovana.
Samozrejme je mozne, ze to se jednalo o nejake skartacni znehodnoceni 1 otvorem, protoze vyskyt tech cisel od 10/1919 je velmi blizko u sebe, takze jich takto mohlo byt "zniceno" 10 nebo treba 20 kusu jdoucich po sobe. Ze by to nekdo deroval do sanonu se mi zda hodne nepravdepodobne.

Pri 500 Kč - 1919 a myslim ze aj pri inych pan Moravec pise. Vzory boli pripravované postupne, celkom v šietich etapách. 27.4.1920 - 30 kusov, 31.3.1922 - 4 kusy, 28.4.1922 - 30 kusov, 30.12.1937 - 4 kusy, 27.4.1938 - 4 kusy, 20.7.1938 - 2 kusy. Celkom 74 kusov vzorov. Týchto šesť etáp ukazuje na rôzne druhy kombinácie perforovania. Cize vsetko je mozne priklonil by som sa aj k tejto moznosti, ze prv bola sa vytvorila diera a potom dodatocne sa mohlo perforovat nadpisom SPECIMEN ,alebo NEPLATNE. Samozrejme je to len uvaha nicim nepodlozena. Zaujimave je uz to ze pri 10 kc 1919 je rovnaka seria a podobny cislovac. Hadam do buducna sa este pritrafi neaky blizsi material na porovnanie.

Nejsem expert na vzory, i když mám načteno, co šlo včetně např. Moravcova článku o 500/1919 (openroadův příspěvek). Protože mám rád ve věcech systém, chtěl bych si ujasnit základní věc (je-li to úplně blbý dotaz, omluvte moji neznalost):
Děrování SPECIMEN / NEPLATNÉ a perforační otvory vznikají
a) současně, protože "bezmek" na díru a trny na nápis jsou součástí jednoho přístroje
b) hned po sobě, tj. napřed jedno hned potom druhé
c) naprosto nahodile.
Mám totiž pocit, že se stále uvažuje jenom o b) a c). Jde mi o to, jestli je možnost a) naprostá hloupost, nebo jestli je možné ji brát vážně. Pokud by šlo ji brát vážně, má to souvislost s různými typy perforací? (Existovalo více typů strojků - jen SPECIMEN, s různým počtem "bezmeků" na perforační otvory.) Existuje o přípustnosti / nepřípustnosti a) nějaký doklad? (odkaz na literaturu, fotka) Jsou ty perforační otvory vzhledem k nápisům pořád na stejných místech nebo jsou různě rozházené? (zabýval se tím někdo nebo je nějaká odpověď evidentní?)
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.