Období okolo vydání Zlaté buly a následně několik desetiletí poté je mnohými označováno po právu jako zlatý věk českého státu, především věk vlády Václava I., za jehož panování bylo založeno hned několik královských měst a hradů a přichází krásná vrcholně-gotická kultura a styl a celkově tuto dobu provází velký kulturní a společenský rozkvět. Lucemburkové pak vlastně mohli stavět na pevných základech. I já toto období Přemyslovců mám rád, především ještě z ranných let, kdy jsme objížděli spoustu hradů, ať už to byl Loket, Křivoklát a ta atmosféra byla úžasná.

Jojo, na Křivoklát vždy rád vzpomínám, jak jsem tam jedno léto při studiích byl na vykopávkách s minulý týden zesnulým Tomášem Durdíkem(bezvadný člověk), těch vylomenin co jsme s průvodcema vyváděli a něco do sebe tam mělo i přímo na hradě přespávat.

Toto vlákno mě zaujalo. Mnohokrát si člověk neuvědomuje souvislosti. Např. bankovky nesbírám, ale najednou jsem zjistil, že o nich nic nevím (skoro). Vývoj měny atd.. Jsem přesvědčen, že sem patří i medaile, protože nám přibližují kulturu společnosti. Nevím, zda jsem se dobře vyjádřil. Mám na mysli nejenom spolky, výstavy atd., ale i politiky, kteří se zasloužili o měnu či sbírání.
Měl jsem možnost strávit měsíc na jednom menším zámku. Vše jsem si mohl dopodrobna prohlédnout, i když se nejednalo o mince. Krásný měsíc s krásnou průvodkyní v posteli s nebesy. Kde ty časy jsou.

Pokud se budete věnovat například mincím a době Františka II, pak v případě zájmu o monetární náležitosti, musíte hlavně studovat kreditní, tedy i papírová platidla, protože ty hrály v celém systému primární roly. Mince sloužily pouze jako bezvýznamný doplněk a to nám také vysvětluje jejich nedostatek na dnešním numismatickém trhu. Prostě vše souvisí se vším a někdy z naprosto, na první pohled, nesouvisejících okolností dostaneme smysluplnnou mozajku pravděpodobného vývoje.

Prostě v tomto případě sbírám mince, ale odpovědi na některé otázky kolem nich mě dokáží dát hlavně bankocetle.

Když se s dovolením ještě vrátím k době okolo vydání Zlaté buly sicilské, v současnosti vychází románová freska Přemyslovská epopej, která bude čtyřdílná a každý díl bude pojednávat o životě českého krále, zatím vyšly dva díly, Velký král Přemysl I. Otakar a Jednooký král Václav I. Docela mne zaujala nedávná recenze v televizi, respektive rozhovor s autorem ságy, mohla by to být celkem zajímavá literatura, která by mohla čtenáře poutavě vtáhnout do středoevropské atmosféry 12. a 13. století a pochopit některé události a politicko-společenské relace, které měly vliv i na monetární politiku českého státu. Možná se ale mýlím a sága bude spíš jen takový lehčí románový žánr, tedy by mne zajímalo, zda to někdo četl a zda by to mohl doporučit, cena knihy není zrovna nejnižší.

Některé, hlavně starší oblasti české historie jsou poměrně dobře zpracované. Já bych se rád zastavil u doby vlády Ferdinanda II , období třicetileté války a hlavně u Albrechta z Valdštejna. Toto téma popsalo několik autorů, ale já mám poměrně blízko k jedné starší publikaci, kterou napsal Josef Janáček.
Se jménem Albrechta z Valdštejna jsou spojeny téměř všechny události, které nám tato doba nabízí. Patřil do bezvýznamného rodu a měl se tedy stát neviditelnou postavou naší historie, ale touha po kariéře, kdy byl schopen téměř všeho, ho vynesla na vrchol moci. Nejdříve měl štěstí, že se výhodným sňatkem dostal k velkému majetku a ten záhy vsadil na zranitelného Ferdinanda II, kterému pomohl. Byl členem de Wittova konzorcia, které mu vynášelo také určitý zisk, ale nepatřil k hlavním postavám. Spíše se soustředil na armádní kariéru, kde dosáhl vysokého postavení a peníze získával touto cestou, kdy celé jeho panství bylo uspůsobeno potřebám armády. Zjednodušeně řečeno, dával zakázky sám sobě. Jak jeho hvězda stoupala, získával od císaře, odměnou za dřívější služby, skonfiskovaná panství a stal se z něho jeden z nejbohatších mužů doby a proto mohl vždy postavit velice silnou armádu. Říká se, že byl velmi schopný vojevůdce, ale podle mého názoru je tato teze trochu nadnesená, protože měl víc peněz než nepřítel a dokázal toho jen využít. Na sklonku života, na začátku třicátých let, byla jeho vojenská rozhodnutí velmi nejednoznačná, až špatná. Možná, že to způsobila nastupující nemoc. To je i případ nabídky, aby se stal Českým králem, kdy nebyl schopen zaujmout jasné stanovisko, lavíroval mezi loajalitou a myšlenkou na zradu Ferdinanda II, což byl také důvod jeho vraždy, i když asi zbytečné, protože jeho život by již neměl dlouhého trvání.
Jeho mince se mě vždy líbili a pamatuji si, jak jsem se kdysi chodil dívat do NM na jeho desetidukát, který tam byl vystaven. Bral jsem ho jako naprosto nedostupnou minci, ale pravda bude asi taková, že se i zde bude jednat hlavně o peníze. Před pár lety byla v Německu dražena krásná kolekce jeho mincí a myslím, že většina jich skončila v našich sbírkách. Byl zde i desetidukát, ale co mě zaujalo, to byly hlavně půltolary a některé tolary, které jsou asi ještě sběratelsky zajímavější. Další desetidukát se dražil v aukci Aurey a další jsem zahlédl nyní v jedné švýcarské aukci, i když kvalitou je horší. Peněžní trh byl jeho mincemi pravděpodobně zaplaven, protože si emitend dal, přes své ražby, hodně záležet na svém postavení. Po jeho smrti byla spousta jeho mincí z oběhu stažena a přemincována, což se týkalo hlavně větších nominálů, ale například tříkrejcary jsou i dnes na sběratelském trhu velmi často vidět.
Toto je velmi zajímavé období, protože má v sobě vše, co si může numismatik, sběratel a také amatérský obdivovatel naší historie, přát.
Vše jsem psal od boku a proto se omlouvám za některé nepřesnosti, nebo některé moje názory, které se nemusí shodovat s názory jiných, ale úmyslně jsem psal pouze v náznacích, protože věřím, že někdo zvedne moji hozenou rukavici.

Dnes se mi podařilo zhlédnout Zlatou bulu sicilskou (a další tři listiny) na výstavě v Archivu - otevřeno bylo dříve než v původně avizovaných 10 hodin a čekali jsme jen necelou hodinu (při našem odchodu však fronta vypadla na několikanásobně delší čekačku).
Doba vlastní prohlídky je pro velký zájem zkrácena na 5 min, ale nelituji stálo to za to. Překrásné "výtvarné" dílo je především zlatá bula u listiny Karla IV.

1.díl Hurleyem dotazované přemyslovské epopeje od V. Vondrušky jsem přečetl za 5 dní dovolené - také nelituji - je třeba to brát jako historický román, nikoliv faktografickou knihu, nicméně hlavní data a postavy samozřejmě odpovídají a k určité přestavě o dané době - mocenských bojích mezi Přemyslovci (nejen mezi Vladislavskou a Soběslavskou větví rodu, ale ještě k tomu moravští), zemském uspořádání v naších zemích a vztahu k říši - to napomoci může.
Kniha je napsána čtivě, její 1. díl končí ještě před získáním královského titulu Přemyslem Otakarem I.