Realita je takova, ze drtiva vetsina nakupujicich nejsou sberatele nebo spekulanti. IMHO tohle se sberatelstvim moc spolecneho nema, ackoli proti gustu...

napsal/a:

A ešte jedna vec - tieto veci sú LIKVIDNÉ. To znamená, že ak súrne potrebuješ peniaze, v dobrom prípade ich máš za den predané.

Likvidni ano, otazka za jakou cenu. Pokud praskne bublina ocekavani rustu ceny, ktera sama o sobe tvori vetsinu ceny nad cenu zlata, pak muze nastat situace, kdy se budou prodavat za daleko nizsi cenu, nez byl nakup. A samotna cena zlata muze take spadnout.
Samozrejme tohle tak trochu plati o vsech mincich, ale u techto existuje velka zavislost na vykyvech trhu a spekulacich.

To tenzor.
To je přesně ono.
Buď se mohu rozhodnout, že budu sběratel, bude to můj koníček a nemůžu vždy koukat na peníze,
nebo
budu investor a budu věřit ceně zlata a budu nakupovat pouze mince, kde bude cena ze 100 % krýtá cenou kovu.
U těchto mincí jsme ale někde uprostřed, protože to na jedné straně nejsou sběratelské věci a zároveň jsou předražené. Pokud si odmyslíme výkyvy ceny zlata, pak v situaci, kdy tyto mince budou všichni potencionální kupci mít, pak se trh zastaví. Pokud se vytvoří bublina, pak se strhne i prodejní lavina a pokles ceny bude živit další pokles ceny.
U mincí také hodně závisí na tom, jestli to byly ražby určené pro upomínkové účely, které se razily spekulativně v malých nákladech, nebo mince pro oběh. Byly zde výše spomenuty rakouské dvacetikoruny, které byly sice raženy v ohromných nákladech, ale kolik se jich zachovalo v ražebním lesku. Moc né, protože to bylo obježivo. Čs. dukáty byly sice raženy v malých nákladech, ale skončily v zásuvkách majitelů a zachovaly se téměř všechny.
Příklad.
Která mince je sběratelsky zajímavější? Pamětní kutnohorský dvouzlatních, ražený v nákladu pár stovek kusů, nebo oběhový zlatník 1859 M ražený v počtu 3,5 milionů kusů? Kterých se víc zachovalo?

a mam radsej zbierat 10 koruny F.J.?ono ja tie mince nechcem len ako investiciu,to by som si mohol kupit investicne zlato ako phillharmonikery a pod.ja chcem zacat zbierat mince,len je tolko vela ze neviem cim zacat.dukaty karola sa mi zdaju byt krajsie ako vaclava, a zase kolko vaclavov sa zachovalo v kvalite unc?

napsal/a:

Realita je takova, ze drtiva vetsina nakupujicich nejsou sberatele nebo spekulanti.

Chtel jsem napsat .. ale spekulanti (ale asi kazdy pochopil).

branislav: jak naznacil Evropa, kazdy si musi vybrat o co se chce zajimat a co sbirat🙂
Pokud muzu prispet skromnou radu, tak bych zkusil nekolik tydnu sledovat, kde se co prodava, obesel par obchodu, ptal se na veci, ktere mne zajimaji a utvarel si vlastni predstavy o mincich a sberatelstvi (ktere sice nemusi byt spravne, ale muzou mne postrcit urcitym smerem). A pote, co bych mel aspon trochu jasno v tom, co chci vlastne sbirat, venovat urcity cas studiu vseho, co se te oblasti tyka. Krome toho, ze ma clovek lepsi pocit, tak minimalizuje riziko, ze pak koupi neco, z ceho po nejake dobe nebude mit nejlepsi pocit a pak se toho bude obtizne zbavovat.

Vývoj ceny dvoudukátu 1878 od roku 1997:
ČNS Praha 13.12.1997, položka 0187, 0/0 - 6.500.- Kč + 10 % = 7.150.- Kč
ČNS Praha 19.12.1998, položka 0205, 0/0 - 7.000.- Kč + 10 % = 7.700.- Kč
ČNS Praha 24.04.1999, položka 0228, 0/0 - 6.500.- Kč + 10 % = 7.150.- Kč
ČNS Praha 16.09.2000, položka 0252, 0/0 - 8.000.- Kč + 10 % = 8.800.- Kč
ČNS Praha 16.12.2000, položka 0270, 0/0 - 6.500.- Kč + 10 % = 7.150.- Kč
ČNS Praha 20.04.2002, položka 0215, 0/0 - 8.000.- Kč + 10 % = 8.800.- Kč
ČNS Praha 07.09.2002, položka 0157, 0/0 - 6.000.- Kč + 10 % = 6.600.- Kč
ČNS Praha 14.12.2002, položka 0199, 0/0 - 4.800.- Kč + 10 % = 5.280.- Kč
ČNS Praha 13.12.2003, položka 0153, 0/0 - 5.500.- Kč + 10 % = 6.050.- Kč
ČNS Praha 11.09.2004, položka 0190, 0/0 - 5.000.- Kč + 10 % = 5.500.- Kč
ČNS Praha 09.09.2006, položka 1178, 0/0 - 5.500.- Kč + 10 % = 6.050.- Kč
ČNS Praha 16.12.2006, položka 0355, 0/0 - 4.400.- Kč + 10 % = 4.840.- Kč
ČNS Praha 16.12.2006, položka 0356, 0/0 - 4.800.- Kč + 10 % = 5.280.- Kč
ČNS Praha 16.12.2006, položka 0357, 0/0 - 4.600.- Kč + 10 % = 5.060.- Kč
ČNS Praha 14.04.2007, položka 0285, 0/0 - 6.500.- Kč + 10 % = 7.150.- Kč
ČNS Praha 08.09.2007, položka 1271, 0/0 - 5.500.- Kč + 10 % = 6.150.- Kč
ČNS Praha 08.09.2007, položka 1272, 0/0 - 6.000.- Kč + 10 % = 6.600.- Kč

a další pokračování v již uvedeném přehledu.

To branislav.
V tomto si musíte udělat jasno sám. Sbírání mincí je také o poznání doby, jejichž mince chcete sbírat. To jsou spojené nádoby, které nejde od sebe odtrhnout. Určitě to bude i dost dlouhé hledání, ale podle mého názoru mince jsou věcí sekundární. Proto nejde začínat obráceným postupem, že budu něco hromadit a k tomu si vytvořím vztah k nějaké době.

Obě mince a to jak Kutnohorský dvouzlatník tak také zlatník 1859 M se dají koupit ve stavu 1/1, ovšem je zde nepatrný rozdíl v ceně - viz aukce Künker - dvouzlatník za 3.400 € a zlatník za 240 €.

Obrázky:

Zde se bavíme o mincích, kde je a vždy bude kolem jejich ceny hodně spekulace.
Je zajímavé sledovat cenový vývoj za posledních několik let, ale jedno burzovní pravidlo říká:

Cena minulosti nám nikdy nezaručí cenu budoucnosti.

Proto tyto ceny nemají na další cenový vývoj žádný vliv, protože nic neroste do nebe a ve sběratelství jsem již několikrát zažil vzestupy a poklesy.

Je tady jeden velký rozdíl.
Kutnohorský dvouzlatník ražený v nákladu 400 kusů seženu do pár dnů. Zlatník 1859 M, ražený v nákladu 3,5 milionů kusů sehnal kamarád v krásné zachovalosti po patnácti letech sbírání.

Mám otázku asi trochu mimo témy, ale predsa:
Sú tie dukáty (Karol) vôbec mince? Aký bol v čase vydania (1978-1982) konvertný kurz dukátu voči Kčs ?
Príklad: Ak by sa TEORETICKY dnes niekto rozhodol NBS, alebo ČNB odpredať zberateľské mince tak sú niečím "kryté" a emisný ústav (NBS, ČNB) mu vyplatí nominálnu hodnotu danej mince.