Taky bych se přikláněla k popisu problematiky od "poradnyhodeste", těžko takto na dálku určovat přesně, o co jde. Obecně olejomalby pod sklo nepatří. Obraz rozeberte, nemusíte se toho bát - rozřízněte tu papírovou lepící pásku, odhřebíčkujte, obraz vyjměte, sklo odstraňte, obraz zpět zarámujte bez skla.... anebo to svěřte někomu, kdo se na to mrkne. Rám rámaři, ale obraz nějakému restaurátorovi - ten by měl prohlídnout malbu- a pokud je stabilizovaná, tak stačí jen nalakovat ochranným damarovým lakem. Sklo bych zpátky už nedávala.
Děkuji moc za reakci. Asi bych se do toho zkusil pustit sám -- ale jsem trochu nahlodán, jak poznat že jde skutečně 100 % o olej a ne třeba temperu. A taky jak píšete, možná chybí ochranný lak. To by asi byl problém, kdyby byl obraz bez skla a bez toho laku.
Možná bych měl zkusit najít v Brně nějakého restaurátora. Jenže jak a kde? Kdybyste měli na někoho tip, budu rád: nataradza@email.cz .
Prolistujte třeba toto:
https://rrkp.mkcr.cz/rejstrik
Děkuji ještě jednou moc všem za všechny rady.
Vzal jsem obraz nakonec do jednoho rámařství, které se jevilo solidně, a kde inzerovali i možnost restaurování obrazů a opravu rámu. Rejstřík restaurátorů kulturních památek je fajn, ale zkoušel jsem najít na několik z uvedených restaurátorů kontakt, ale neúspěšně. Obávám se, že jde zhusta o zaměstnance různých institucí, kteří se soukromě restaurování nevěnují, pokud na ně člověk nemá osobní kontakt přes někoho známého.
Po vytažení obrazu z rámu se ukázalo, že bílý povlak byl skutečně jen na skle. Malba byla identifikována jako olej. Snažil jsem se to sklo vyfotit, ale moc to nešlo, nicméně ten povlak byl téměř na celé ploše toho skla, ale velmi tenký. Barevnost obrazu bez skla je tedy násobně lepší.
Podle pána z toho rámařství byl obraz do rámu vsazen druhotně docela nedávno, ne déle než před deseti lety. Usuzoval na to z papírové pásky, která nevykazovala velké stáří, a zároveň z toho, že sklo bylo o něco menší, než by odpovídalo rámu. Plátno na blind rámu bylo také asi nedávno přepnuto. Hřebíčky se mu zdály docela nové a malba ve dvou rozích nelícovala s hranou rámu.
Záhadou pro mě ovšem zůstává, proč někdo nechal v tom obraze to sklo. Pokud byl obraz nedávno přerámován, proč to špinavé sklo rovnou neodstranili? Nebo se ten povlak mohl na tom skle vytvořit více než 70 let po vzniku obrazu?
Domluvil jsem se, že obraz se nechá bez skla. Zda na obraze už je či není nějaký lak, jsem nezjistil. Ptal jsem se na damarový lak, ale pán navrhl Talens - Picture varnish matt 003 ve spreji. Prý se damarový lak víc leskne a tvoří větší vrstvu a toto je lepší. Co si o tom myslíte?
Přikládám ještě několik fotek.
Jinak koho by to zajímalo, cenově to bez DPH vychází 500 za barevnou retuš oprýskaných částí rámů (bez kytování), 500 za lak a 600 za zarámování. Je to dost, ale netuším, jak se ceny pohybují u restaurátorů.
Obrázky:
Možno preto, lebo tam predtým nebolo.
-s-
ad stani -- Chápu, ale nečekal bych, že po sedmdesáti letech se z obrazu něco takto uvolní. A taky bych nečekal, že někdo bude před deseti lety dávat olej pod sklo. Olejomaleb pod sklem ze 30. a 40. let jsem viděl víc, myslím, že se to tehdy zasklívalo víc.
ad jaran -- Bohužel nerozumím. Já jsem původně věřil tvrzení prodejce, že ten obraz je olejomalba, ale první pochybnosti vyjádřili diskutující tady, a dokonce i ten rámař si nebyl jistý, zda to není tempera, když to viděl na živo pod sklem. Jakmile ale obraz vytáhl z pod skla, bylo jasné, že je to olej.
:) Jen píši,že mám Václava Junka pod sklem a,že si ted nejsem jist tou temperou😉
Restaurátoři obrazů ze seznamu ministerstva kultury jsou skoro všichni na volné noze. Ten seznam slouží jako kontrola, na co má kdo licenci. Jsou tam adresy, ale ne jiné kontakty. Pokud na někoho někde najdete kontakt, určitě se vám ujmou a nepotřebují osobní kontakt přes někoho jim známého. Je to jejich profese, není to podloudná činnost (ani v dnešní době🙂 ).
Ptáte se na lak - já ty lakové spreje (na rozdíl od pana rámaře) považuju za druhou ligu a používám je pouze v odůvodněných případech. Lak si radši připravuju ručně, pak vím, co je v něm za součásti, vím, jak se bude chovat, a vím, že bude v budoucnu vždy snadno rozpustný. (Což se mnohokrát nedá říct o průmyslově vyráběných lacích). Tzv. silnější vrstvu považuju naopak za plus - prohloubí barevnost tmavých tónů a utvoří kompaktní ochrannou vrstvu. Žloutnutí laku je otázka mnoha desetiletí, a pokud je lak snadno odstranitelný, není v tom problém.
Pro váš obraz bude zásah rámařství OK, ale obecně je mi proti srsti, když rámaři nabízejí restaurování maleb, protože to není jejich profese.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
